Příznaky úzkosti

Hned z kraje chci napsat, že úzkost je běžnou součástí našeho života.

Jde o obranný mechanismus, který nás má chránit a varovat před možnou hrozbou nebo nebezpečím a připravit nás na možný boj nebo útěk do bezpečí.

Úzkost sama o sobě není špatná, protože tato obranná reakce (mechanismus) byla vyvinuta evolucí, aby nás udržela naživu.

Plní jen svůj účel přežití.

V některých případech ale může přerůst do chronické podoby nebo vyústit až v úzkostné poruchy, což má výrazný vliv na každodenní fungování.

To poznáš tak, že je tvá úzkost dlouhodobá a projevuje se i v období, kdy ti žádná hrozba ani nebezpečí nehrozí. A samozřejmě narušuje tvůj každodenní život (škola, práce, vztahy a osobní život).

Osobně doporučuji ji nenazývat žádnou poruchou ani nemocí a nevytvářet si k ní tento negativní postoj, protože nejde o žádnou poruchu těla ani mysli.

Tento postoj způsobuje, že bojujeme se svou úzkostí a svými pocity a tím hůře se obvykle cítíme, že? Je to proto, že v podstatě říkáme svému mozku, že úzkost a tyto doprovodné pocity jsou nebezpečné, že nám chtějí uškodit.

Tento článek se zaměřuje na různé příznaky úzkosti, které mohou ovlivnit naše fyzické, emoční i sociální zdraví.

Právě rozpoznání těchto příznaků je klíčové pro pochopení toho, co se s tvým tělem děje, a pro vyhledání správné pomoci a řešení těchto život omezujících stavů.

Fyzické příznaky úzkosti

Fyzické projevy úzkosti mohou být opravdu intenzivní a ovlivnit tvůj celkový zdravotní stav. Někdy mohou přivodit i „nevratné“ fyzické problémy.

U každého se fyzické příznaky úzkosti projevují jinak a je jich opravdu hodně. Mezi nejčastější fyzické příznaky patří:

• Panický záchvat
• Návaly horka a chladu
• Zrychlená srdeční frekvence
• Stažení hrudníku a tlaky na hrudí
• Rychlé a mělké dýchání nebo dušnost
• Problémy se spánkem
• Bolesti hlavy
• Svalové napětí
• Pocení
• Třes
• Navály horka nebo chladu
• Zimnice
• Sucho v ústech

Mezi další fyzické projevy úzkosti mohou patřit problémy s trávením.

Je to z toho důvodu, že tělo prožívá reakci na nebezpečí boj nebo útěk, což způsobí v těle určité změny.

Nervový systém funguje ve stresovém režimu (sympatický nervový systém), což způsobí utlumení funkcí jako je trávení, imunitního systému, hojení a dalších v tu chvíli nedůležitých funkcí pro přežití.

Utlumení je v tomto případě spíše přesměrování energetických a biologických zdrojů tam, kde jsou nejvíce potřebné pro okamžitou fyzickou aktivitu a energii, jakou je útěk nebo obrana.

Místo toho se soustředí na přežití – reakce boj nebo útěk, například tím, že zvyšuje naši bdělost, ostražitost, pumpuje více krve do svalů, abychom mohli utíkat či bojovat.

To následně při chronické úzkosti nebo u úzkostných poruch může způsobit bolesti břicha, nevolnosti, zvracení, zácpu, syndrom dráždivého střeva, reflux nebo jiné trávicí problémy, které jsou častými fyzickými projevy úzkosti.

Emoční a psychické příznaky úzkosti

Mezi nejčastější emoční a psychické příznaky úzkosti patří:

• Nepřiměřený strach a obavy
• Pocit napětí nebo nervozity
• Problémy s koncentrací
• Neschopnost uklidnit se
• Pocit přehlcení
• Katastrofizace
• Negativní myšlení a myšlenky
• Podrážděnost
• Pocit neklidu nebo napjatosti
• Intenzivní pocit hrůzy a úzkosti
• Potíže se soustředěním a pozornosti
• Nervozita
• Pocit ohrožení
• Strach ze ztráty kontroly
• Nutkání vyhýbat se věcem, které vyvolávají úzkost

U každého člověka mohou být příznaky odlišné, různé intenzity a jiné povahy. Záleží na situaci, člověku, druhu úzkostné poruchy, příčině úzkosti a dalších faktorech.

Sociální a behaviorální příznaky úzkosti

Úzkost má také své sociální a behaviorální příznaky. Behaviorální znamená, že jsou tyto projevy spojené s chováním. Čili ovlivňují chování. Mezi ty typické patří:

• Omezení sociálních aktivit
• Izolace
• Vyhýbání se společenským situacím, které jsou běžné
• Prokrastinace
• Vyhýbání se náročným úkolům
• Vyhýbání se situacím nebo aktivitám, které úzkost vyvolávají

Tyto zmíněné příznaky úzkosti dále negativně narušují tvé vztahy, práci, studium a tvůj život.

To uzavírá celý koloběh a vytváří se začarovaný kruh, který může být těžké prolomit. Ale věř, že je to možné.

Typy úzkostných poruch

Generalizovaná úzkostná porucha (GAD)

Jedná se o chronickou poruchu zahrnující nadměrnou, dlouhotrvající úzkost a obavy z nespecifických životních událostí, předmětů a situací.

Generalizovaná úzkostná porucha je nejčastější úzkostná porucha a lidé s touto poruchou nejsou schopni identifikovat příčinu své úzkosti.

My už dnes víme, co tuto formu úzkostné poruchy způsobuje a jak s ní pracovat. Máme několik plně vyléčených klientů.

Obsedantní kompulzivní porucha (OCD)

Jde o úzkostnou duševní poruchu, která je plně léčitelná, jelikož máme za sebou několik klientů, kteří se plně z OCD uzdravili.

Obsedantně kompulzivní porucha (OCD) je úzkostná porucha, která se vyznačuje vzorem nechtěných myšlenek a strachů (obsesí), které tě vedou k opakujícímu se chování (kompulzím).

Tyto obsese a kompulze narušují každodenní činnosti a způsobují značné utrpení a problémy v různých oblastech života.

Panická porucha

Krátké nebo náhlé záchvaty intenzivního strachu, děsu a obav charakterizují panickou poruchu.

Tyto záchvaty způsobují třes, zmatenost, závratě, nevolnost a problémy s dýcháním.

Záchvaty paniky mají tendenci se objevovat a rychle eskalovat, vrcholí po zhruba 10 minutách. Záchvat paniky však může trvat hodiny.

Panická porucha se obvykle objevuje po děsivých zážitcích, traumatech nebo dlouhodobém stresu, ale může se objevit i bez zjevného spouštěče.

Člověk, který prožívá záchvat paniky, jej může nesprávně interpretovat jako život ohrožující onemocnění a může provést drastické změny v chování, aby se vyhnul budoucím záchvatům.

Posttraumatická stresová porucha (PTSD)

Posttraumatická stresová porucha (PTSD) je úzkostná duševní porucha, která se může objevit u lidí, kteří zažili nebo byli svědky traumatické události, jako je přírodní katastrofa, vážná nehoda, válka, znásilnění, vyhrožování smrtí, sexuální násilí nebo vážné zranění.

Příznaky mohou zahrnovat flashbacky, noční můry a silnou úzkost, stejně jako nekontrolovatelné myšlenky na negativní traumatickou událost a vyhýbání se těmto místům a lidem.

Specifické fobie

Jedná se o iracionální strach a vyhýbání se určitému předmětu nebo situaci.

Fobie nejsou jako jiné úzkostné poruchy, protože se týkají konkrétní příčiny.

Člověk s fobií může identifikovat strach jako nelogický nebo extrémní, ale zůstane neschopný ovládat pocity úzkosti vzniklé spouštěčem.

Spouštěče fobie se pohybují od situací, přes různá místa a zvířata až po každodenní předměty.

Sociální úzkostná porucha (sociální fobie)

Sociální úzkostná porucha, někdy známá jako sociální fobie, je typ úzkostné poruchy, která způsobuje úzkost nebo strach v sociálním prostředí.

Člověk s touto fobií má problém mluvit s lidmi, setkávat se s novými lidmi nebo se účastnit společenských setkání.

Sociální úzkostná porucha zahrnuje řadu pocitů, jako je tréma, strach z intimity a úzkost z ponížení a odmítnutí.

Tato fobie může způsobit, že se lidé vyhýbají veřejným situacím a lidskému kontaktu do té míry, že každodenní život je extrémně obtížný.

Často vede k izolaci a pocitům samoty a osamělosti.

Agorafobie

Jde o jednu z nejrozšířenějších fobií, která často lidem brání v plném fungování v životě, ale také vůbec vycházet ven nebo navštěvovat určité místa.

Agorafobie je strach a vyhýbání se místům, událostem nebo situacím, ze kterých může být obtížné uniknout, nebo ve kterých by nebyla dostupná pomoc, pokud by se člověk dostal do pasti.

Lidé tento stav často špatně chápou jako fobii z otevřených prostranství a exteriéru, ale není to tak jednoduché.

Člověk s agorafobií může mít strach z opuštění domova nebo používání výtahů a veřejné dopravy.

Selektivní mutismus

Jedná se o formu úzkosti, kterou některé děti zažívají, při které nejsou schopny mluvit na určitých místech nebo v určitých kontextech, jako je škola, i když mohou mít vynikající verbální komunikační schopnosti se známými lidmi.

Může jít o extrémní formu sociální fobie.

Separační úzkostná porucha

Separační úzkost znamená vysokou úroveň úzkosti po odloučení od osoby nebo místa, které poskytuje pocity jistoty nebo bezpečí.

Oddělení může někdy vést k příznakům paniky. Úroveň intenzity a délka trvání této úzkosti oddělují dva různé stavy – separační úzkost a separační úzkostnou poruchu.

Možnosti zmírnění a zvládání úzkosti

Mezi běžné a účinné formy zmírnění a zvládání úzkosti patří následující:

• Meditace
• Hluboké, pomalé a vědomé brániční dýchání
• Progresivní svalová relaxace
• Mindfulness – všímavost
• Vedení deníku a zaznamenávání myšlenek
• Naučení se technikám relaxace
• Vyhnout se alkoholu a kofeinu
• Dostatek kvalitního spánku
• Zdravá a vyvážená strava

Účinnost konkrétní metody pro zmírnění a zvládání záchvatu úzkosti a paniky bude souviset s několika faktory.

Například výběr metody, závažnost a typ úzkostné poruchy, jak bude člověk zvládat konkrétní dovednost jako je například meditace.

Pokud nevíš, jak meditovat, nebo ti to nejde, využij našeho návodu krok za krokem, jak meditovat. A samozřejmě u každého člověka bude fungovat trochu něco jiného, proto je potřeba zkoušet a najít si to své.

Účinná léčba úzkostných poruch zahrnuje celostní přístup. Individuální léčebný plán závisí na typu úzkostné poruchy a závažnosti příznaků.

Prevence úzkosti

Nejlepší prevencí před úzkostí je vytvořit si životní styl, který je založený na zdravém a vyváženém přístupu, osvojit si a naučit se správně používat klíčové dovednosti a pochopit, co to úzkost je, jak vzniká, jak funguje, abychom ji mohli předcházet.

Co to v praxi znamená?

Životní styl, kde je potřeba mít kvalitní, zdravou a vyváženou stravu bez zpracovaných potravin, dostatek pohybu, kvalitní pravidelný spánek, hluboké a kvalitní vztahy, pečovat o sebe, dělat to, co tě baví, návyky, které podporují tvou duševní pohodu a celkové zdraví, mít své koníčky a věnovat se jim.

Klíčové dovednosti, jako je emoční inteligence – řídit své vlastní emoce a pocity. Naučit se pracovat se stresem, ale umět také regulovat svůj nervový systém a potažmo i své emoce.

Naučit se čelit svým problémům a starostem a umět je správně a hlavně včas řešit. Neutíkat od nich, neignorovat je a nenechat je nakupit. To stejné platí pro stres i negativní emoce, které se mohou stát chronickými a krok po kroku přispívat k chronické úzkosti nebo úzkostné poruše.

Dále umět navazovat a udržet si hluboké a zdravé vztahy, postavit sebe na první místo, mít zdravé hranice a umět říkat ne, když je to potřeba.

Také mít zdravé sebevědomí a zaměřit se na sebepoznání a sebelásku.

Naučit se pravidelně pustit vše, co ti už neslouží a nerezonuje s tebou. To můžeš udělat skrze odpuštění, ale také propustit všechny toxické lidi ze svého života, zbavovat se postupně špatných návyků, postojů, přesvědčení, vzorců chování a myšlení, které tě udržují ve stresu a poškozují tvůj život.

Umět zvládat a překonat problémy a výzvy života. Reagovat na nepřízeň osudu a umět se s tím vyrovnat.

Pochopit, jak funguje nervový systém a celkový režim přežití reakce boj, útěk nebo zamrznutí, jaký vliv má na tělo a psychiku. Jak vzniká trauma, jak s ním pracovat, co je to úzkost, jak vzniká a jak s ní pracovat.

Zdroje

• National Institute of Mental Health. Anxiety Disorders (https://www.nimh.nih.gov/health/topics/anxiety-disorders/index.shtml). Accessed 12/1/2020.
• American Psychiatric Association. What Are Anxiety Disorders? (https://www.psychiatry.org/patients-families/anxiety-disorders/what-are-anxiety-disorders) Accessed 12/1/2020.
• Anxiety. (2022).
  http://www.apa.org/topics/anxiety/
• Anxiety disorders – facts and statistics. (2022). 
  https://adaa.org/about-adaa/press-room/facts-statistics
• Anxiety disorders – facts and statistics. (2022). 
  https://adaa.org/about-adaa/press-room/facts-statistics
• Overview – agoraphobia. (2022).
  https://www.nhs.uk/conditions/agoraphobia/
• Selective mutism. (n.d.).
  https://www.asha.org/public/speech/disorders/selective-mutism/
• Social anxiety disorder: More than just shyness. (2022).
  https://www.nimh.nih.gov/health/publications/social-anxiety-disorder-more-than-just-shyness
• Specific phobia. (n.d.).
  https://www.nimh.nih.gov/health/statistics/specific-phobia